Novoroční běh má vždy stejnou trasu: Chýnov-Kloužovice-Chýnov. Běží mladí, staří a stále platí, že není nutné vyhrát, ale zúčastnit se. Toho se držíme i my v Kloužovicích. Je sice pravda, že se do běhu na mnohdy zledovatělé silnici nepouštíme, ale zato účastníky běhu povzbuzujeme, co nám síly stačí. Navíc jim vždy připravíme občerstvení (chlebíčky,víno,šampaňské) a vytvoříme tu správnou atmosféru pro Novoroční běh (vánoční stromek,vánoční cukroví). Každého nového účastníka běhu povzbudíme na cestu dál.
 |
<< Nenechte se zmást slunečníkem, jde o zvláštní druh sněžníku používaného na Novoroční běh. |
Mikuláš - 6. prosince
V předvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků. Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou masku. Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl. Mikuláš má mít nějaké to jablíčko a nejvíc se zavděčí, má-li při sobě množství různých figurek, dřevěných hraček, píšťalek, nožíků i hrníčků, prostě všeho, co pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal. Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše. Děti na Hané dostávaly pečivo formované do podoby figurek lidí a zvířat, v jihozápadních Čechách zase figurky ze sušených švestek.
Jeden z nejoblíbenějších svátků, hlavně u těch menších, protože vždy něco dostanou. A ti větší dostanou alespoň výprask od čertů, ale jen ti, co zlobili (což je téměř každý, takže se to nedá splést).
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to jeden z těch hodně vyčerpávajících svátků, protože
obejít celou ves v masce čerta (kožich, řetězy, zvon... + mazání zevnitř, které se hojně užívá v každé chalupě) je
věřte-nevěřte opravdu vysilující.
 |
 |
<< Jak vidíte, tak i čerti tancují. |
 |
<< Fotografie z Mikuláše 2002. |
Vánoce
S vlastním průběhem Vánoc je spojena řada zvyků. Kdo se na Štědrý den postil, viděl zlaté prasátko. Štědrovečerní stůl byl svátečně upraven a obložen symboly hojnosti a ochrany (chléb, jablka, ořechy, med aj.). S Vánoci je spojeno vánoční jmelí, s nímž se tehdy posvátně čarovalo. Křesťanské koledy se vázaly k Novému roku resp. k Vánocům, ale většinou se přednášely na den sv. Štěpána (26.12.). Koledování bylo původně zvykem univerzitních studentů, pak žáků městských škol (chodily s rektorem po domech), posléze pak škol hlavních a normálních a nakonec venkovské chasy. Koleda byla vyjádřením přání zdaru pro příští rok. Stavění jesliček je původu poměrně mladého. Předobrazem betlémů jsou gotické skříňky s voskovými figurkami nebo sicilské biblické scény. Na českém venkově se betlémy rozšířily počátkem 19. století a rychle zdomácněly.
Vánoční stromek, jeden z nejhezčích a nejpoetičtějších symbolů Vánoc, je velmi mladým prvkem. První zprávy o něm v Evropě máme až z počátku 19. století. Užití stromků nebo větví však u nás mělo poměrně dlouhou tradici.
I v Kloužovicích jsou Vánoce svátkem klidu a především pospolitosti. Takže vždy po
štědrovečerní večeři a po rozdání dárků sejdeme se všichni spolu a oslavíme Vánoce
všichni najednou. Máme k tomu vše potřebné; ozdobený stromek, cukroví, vánoční náladu a to
nám bohatě stačí. HLAVNĚ ŽE SE MÁME RÁDI !
 |
<< Jedni ze zakladatelů tzv."žíznivých vánoc". Povšimněte si "kouzelné antigravitační pípy". Laik žasne, odborník se diví. |
 |