Masopust
Třídenní svátek, který předcházel popeleční středě, jíž začínal čtyřicetidenní půst končící o velikonocích. Tento svátek byl stejně pohyblivý jako velikonoce (může být 1. února až 7. března). Přípravě na masopust tzv. "tučný čtvrtek", mnohdy předcházela zabijačka. Tradičním jídlem byla vepřová pečeně se zelím. Tento den měl člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli - bohatý oběd. Následovala zábava s tancem, která pokračovala až do rána. Masopustní pondělí pokračovalo v zábavě a tanci. V mnohých vsích se konal tzv. "mužovský bál" pouze pro ženaté a vdané. Mnohde lidé věřili, že jak vysoko bude selka při tanci vyskakovat, tak vysoké obilí příští rok naroste. Vyvrcholení bylo o masopustním úterý, kdy se konaly průvody maškar a divadelní představení.
Tento zvyk se i my snažíme nadále dodržovat a tak si každý rok lámeme hlavu nad tím,
jaká maska to bude tentokrát, čím pobavit ostatní a hlavně si dát pozor, aby po celodenním
"občerstvování" vyschlého hrdla nedopadla maska lépe než ten, kdo ji vytvořil.
<< Ten s vidlemi není maska, ale pouze náhodný zemědělec, který se nám připletl do focení.
>> Masopust je dokonce tak oblíbený, že to neodradilo ani alkoholu chtivou mumii, která si odskočila až z Egypta na jednu kloužovskou "veselici".
Pondělí velikonoční
Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.
I tento zvyk má v Kloužovicích bohatou tradici. Bohužel se v posledních letech rozmáhá
tzv. "nemoc šílených mimin", která byla na vesnici přivlečena z města. Spočívá v tom,
že na koledu chodí a nebo jsou noseny nic netušící malé děti a koleduje maminka..... No je
to postavený na hlavu.
< Kraslice.
"Pálení čarodějnic"
Tohle není tradiční křesťanský svátek. Slaví se v podstatě tím, že se zapálí to, co je zrovna po ruce (ať už je to úhledně složená hranice dřeva a nebo
třeba starý gumy od auta) a všichni se hromadně opijí. V poslední době jsme zavrhli tradiční velikou hranici dřeva (ještě by od ní něco chytlo a to jako hasiči nemůžeme dopustit) a děláme jen malý, tzv. buřtový oheň.
<< Dříve se čarodějnice dělali "u chaty". Základem byla pořádná hranice dřeva a hodně piva.
< Dnešní čarodějnice se omezili jen na malý oheň (pro případ požáru). Na fotografii je "buřťák" ještě před zapálením.
Zpět na stránku ZVYKY A TRADICE V KLOUŽOVICÍCH.
Zpět na úvodní stránku.
 |
<< Ten s vidlemi není maska, ale pouze náhodný zemědělec, který se nám připletl do focení. |
 |
Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.
I tento zvyk má v Kloužovicích bohatou tradici. Bohužel se v posledních letech rozmáhá tzv. "nemoc šílených mimin", která byla na vesnici přivlečena z města. Spočívá v tom, že na koledu chodí a nebo jsou noseny nic netušící malé děti a koleduje maminka..... No je to postavený na hlavu.
|
< Kraslice. |
"Pálení čarodějnic"
Tohle není tradiční křesťanský svátek. Slaví se v podstatě tím, že se zapálí to, co je zrovna po ruce (ať už je to úhledně složená hranice dřeva a nebo
třeba starý gumy od auta) a všichni se hromadně opijí. V poslední době jsme zavrhli tradiční velikou hranici dřeva (ještě by od ní něco chytlo a to jako hasiči nemůžeme dopustit) a děláme jen malý, tzv. buřtový oheň.
 |
 |
<< Dříve se čarodějnice dělali "u chaty". Základem byla pořádná hranice dřeva a hodně piva. |